Dělej, co dělám já, a další hry, kde jeden ukazuje cestu

Ilustrace krajiny

Hra, ve které jeden vede a ostatní ho napodobují, je stará a jednoduchá. Často se jí říká Dělej, co dělám já. Vůdce chodí, skáče, tleská nebo se zastaví, a všichni ostatní dělají totéž. Hra nepotřebuje žádné vybavení, jen trochu místa a lidi, kteří chtějí být chvíli vůdci a chvíli následovníky. Hodí se na zahradu, do parku i na cestu na zastávku.

Jak hrát

Vyberte prvního vůdce a nechte ho vést ostatní zahradou. Může to být chůze po špičkách, skákání jako žába, mávání rukama nebo dřepy. Následovníci jdou v řadě za ním a opakují každý pohyb. Po chvíli se vůdce vystřídá: ten, kdo šel vzadu, jde dopředu. Být vůdcem je zábava a být následovníkem také.

Obměny jsou nekonečné. Vůdce může vést přes nízké překážky, kolem stromů nebo po čáře nakreslené křídou. Může napodobovat zvíře, například medvěda nebo slona, a ostatní hádají, které zvíře to je. Nebo vede řadu, která se proplétá mezi keři jako had. Všechno záleží na fantazii vůdce. Nezapomeňte na tichou verzi: vůdce vede skupinu úplně beze slov, jen pohyby, a ostatní se snaží jít stejně tiše. Ticho dělá hru napínavou a děti sledují každý krok.

Zahrajte si hru, ve které vůdce dělá pohyby a ostatní se zastavují, když zvedne ruku. Nebo hru, kde se vůdce otočí a chytá ty, kteří se ještě hýbou. Pro menší děti je dobré, aby dospělý šel vzadu a pomáhal, kdyby se někdo unavil. Aby nikdo nezůstal pozadu, mění se tempo podle nejmenšího.

Cesta domů

Na cestu domů se hra také hodí. Když děti nechtějí jít, nechte jedno z nich být vůdcem a ostatní ho následují. Cesta se najednou stane dobrodružstvím a domov je blíž, než se zdá. Dbejte přitom na to, aby vůdce vedl bezpečně: po chodníku, ne po silnici, a za ruku u přechodu.

Na závěr hru zklidněte. Vůdce se pomalu zastaví, všichni si sednou na trávu a odpočinou si. Můžete se domluvit, kdo byl nejlepší vůdce a proč. Děti často oceňují ty, kdo vymyslí nejzvláštnější pohyb, a příště se snaží vymyslet ještě lepší.